Přítel českého národa Nikolaj Nikolajevič Ryžkov
- Podrobnosti
- Kategorie: RŮZNÉ
- Zveřejněno: 21. 10. 2014 16:39
Protojerej Nikolaj Nikolajevič Ryžkov, kněz, propagátor slovanské vzájemnosti a věrný přítel českého národa. Narodil se 26. září 1868 v slobodě Borisovka, Grajvoronského újezdu, Kurské gubernie jako syn pravoslavného kněze a zemřel 6. února 1920 v Petrohradě.
Absolvoval duchovní seminář v Kursku a pak jako nejlepší student byl poslán na duchovní akademii v Kyjevě, kterou dokončil roku 1892 s učenou hodností kandidáta-magistranta teologie. Tři léta působil jako korektor v petrohradské synodální tiskárně. 20. ledna 1895 byl jmenován žalmistou pro pravoslavný chrám vídeňský a zároveň i úředníkem ruského konzulátu ve Vídni. V letech 1897-1901 byl řádným posluchačem Filozofické fakulty Vídeňské univerzity.
V roce 1901 byl vysvěcen na kněze a ustanoven představeným pravoslavných chrámů v Praze a Karlových Varech. Protojerejem byl jmenován v roce 1907. Již v semináři ovládala N. Ryžkova touha pomoci porobeným slovanským národům v Rakousku. Ještě během své služby ve Vídni se stýkal s mnohými slovanskými pracovníky. Nové a úrodné pole své působnosti však nalezl až v Praze.
Koncem XIX. století přestoupilo několik Čechů k pravoslaví. Organizované přestupy však nastaly až za působení N. Ryžkova. V roce 1903 byl založen spolek Pravoslavná beseda, v letech 1904-1905 nastává příliv pravoslavných od starokatolíků. V téže době se Ryžkov domáhá povolení českého jazyka pro bohoslužby, vyučuje náboženství jazykem českým, vydává český pravoslavný katechismus a po tři roky české pravoslavné kalendáře, vede matriky pro pravoslavné čechy v zastoupení srbského duchovního správce ve Vídni. N. Ryžkov se tak stává prvním knězem a obnovitelem české pravoslavné církve ve XX. století.
První světová válka zastihla N. Ryžkova v Karlových Varech. I když měl možnost, nechtěl ani v dobách nebezpečí opustit český národ, s nímž pracoval celých 15 let, a proto zůstal na svém místě. 7. srpna 1914 byl zatčen a dopraven do vojenské věznice v Karlových Varech. Po vystřídání několika míst byl 12. srpna 1915 dopraven na zámek Karlstein nad Dyjí, který se nachází na dnešním česko-rakouském pomezí, a 18. září 1915 k vojenskému soudu ve Vídni, kde byl dán do samovazby. Byl obviněn pro styky se slovanskými spolky v Petrohradě, s novinami a činiteli nebezpečnými pro Rakousko, se spolkem Russkoje Zerno a generálem Curikovem. Osm měsíců trvalo vyšetřování a mělo být ukončeno pro nedostatek důkazů. Nad celou Ryžkova byli vězněni kvůli své vlastenecké činnosti pro národ a Slovany také dr. Karel Kramář, Alois Rašín a vedle spisovatel a redaktor Vincenc Červinka.
Při zevrubném vyšetřování byla na Ryžkova uvalena nová vina, a sice skutečnost, že uvedl do pravoslavné bohoslužby kult M. J. Husa. Nakonec byl uznán vinným a za to, že se dopustil zločinu velezrady, byl odsouzen k smrti provazem.
Ruská vláda i ruská církev od začátku zatčení Ryžkova podnikaly kroky k jeho osvobození. Jednalo se o výměně. Rakouská vláda žádala za N. Ryžkova uniatského lvovského metropolitu Andreje šeptického. Po březnové revoluci dočasná vláda osvobodila metropolitu Šeptického a dala mu možnost opustit Rusko, avšak on tak neučinil a věnoval se propagandě na Ukrajině a svěcení uniatských kněží pro Rusko. Tedy v době projednávání procesu N. Ryžkova byl metropolita šeptický úplně volný. Po vynesení rozsudku ruská vláda a sv. Synod požádaly španělského vyslance ve Vídni, aby intervenoval u dvora o udělení milosti pro N. Ryžkova. 3. července 1917 bylo řízení proti Ryžkovovi zastaveno aktem císařské milosti on sám byl propuštěn, jakmile metroplita Šeptický vstoupil na švédské území. 19. července 1917 byl N. Ryžkov se svou rodinou již v Petrohradě. Těžké útrapy morální a fyzické však podlomily jeho zdraví, takže brzy nato, 6. února 1920, umírá.
Ryžkov, Nikolaj Nikolajevič, protojerej – materiály z osobní pozůstalosti (T-RYž) - 1 - Fond N. N. Ryžkova je nevelký, ale svým složením zajímavý. Obsahuje doklady o všech podstatných složkách jeho života, které jsme uvedli výše. V prvním oddíle je především zajímavý jeho index a diplom ze studia na vídeňské univerzitě a pak obsáhlý spis o jeho obvinění vídeňským soudem.
Korespondence vlastní představuje jen několik dopisů, četněji je zastoupena korespondence cizí, týkající se hlavně církevních záležitostí, například úpravy pravoslavných chrámů v Praze a v Karlových Varech, nejen v době, kdy v nich působil N. Ryžkov, ale i z období jeho předchůdců. Z rukopisů nejzajímavější je sešit s vlastnoručními poznámkami N. Ryžkova k procesu u vídeňského soudu a z vězení a potom několik jeho básní a pojednání.
Stejně tak tisky dokládají Ryžkovovu činnost, ať už jsou to kalendáře, které vydával v Karlových Varech, nebo leták Russkoje pravoslavnoje obščestvo v Prage z roku 1909 aj.
Zajímavý je také oddíl fotografií jak z jeho osobního i kněžského života, tak pravoslavných chrámů a míst, souvisejících s ruskou aktivitou.
Fond zahrnuje časový úsek od roku 1853 do roku 1966 a je uložen ve 6 kartonech pod signaturou T-Ryž-1-114. Materiály byly předány Ryžkovovou dcerou Ariadnou Ryžkovovou- Novikovovou (1899-1985), která žila v Praze od roku 1922 až do své smrti.
zdroj: Speciální sbírky Slovanské knihovny
wikipedia: Nikolaj Nikolajevič Ryžkov
v ruštině: Жизнь и житие Николая Рыжкова
