Novoslověnština
- Podrobnosti
- Kategorie: NAŠE ČINNOST
- Zveřejněno: 5. 10. 2014 23:48
Novoslověnština je součástí projektu INTERSLAVIC vytvářeného mezislovanskou společností. Novoslověnština (mezislovanština) je uměle vytvořená slovanská řeč, která má usnadnit komunikaci mezi slovanskými mluvčími různých národů.
Projekt novoslověnštiny není prvním svého druhu. V historii slovanského hnutí je zaznamenáno dokonce 68 pokusů o konstrukci umělého mezislovanského jazyka. Novoslověnština přímo navazuje především na práci Matija M. Ziljského a Václava F. Bambase, především jejich knihy ZILJSKI (1865) Uzajemni pravopis Slavjanski a BAMBAS (1861) Tvarosklad jazyka slovanského.
Mezi vzájemně příbuzné slovanské jazyky patří ruština, ukrajinština, rusínština, běloruština, polština, lužická srbština, čeština, slovenština, slovinština, chorvatština, bosenština, černohorština, srbština, makedonština, bulharština a mnohá další slovanská nářečí. Více než polovina Evropského kontinentu je osídlena slovansky mluvícími obyvateli. Na celém světě žije skoro 400 miliónů lidí majících slovanský původ. Konstrukce novoslověnštiny (mezislovanštiny) vychází ze následujících tří principů:
- Mít gramatiku a slovní zásobu co nejvíce podobnou moderním slovanským jazykům za účelem stvořit univerzální jazyk, kterému budou slovanští mluvčí rozumět bez předchozího učení. Bereme na vědomí, že polovina (možná i více) Slovanů umí mluvit rusky. A pokud by byl ruský jazyk jednoduchý a srozumitelný i ostatním bez předchozího učení, naše snažení by nebylo potřeba. Bohužel tomu tak není. Ruština v pomyslném lingvistickém kruhu slovanských jazyků stojí někde na jeho okraji, neboť má specifickou abecedu, fonetiku, gramatiku a slovní zásobu, což ji činí hůře srozumitelnou pro ostatní Slovany. Podobné jako s ruštinou je to i u ostatních přírodních jazyků, které by mohly kandidovat na post všeslovanské řeči (například polština nebo slovenština nebo srbština).
- Být snadno naučitelným jazykem pro ty, kteří jej chtějí aktivně užívat. Neslované ho mohou použít jako vstupenku do velkého světa Slovanů. Znalost tohoto umělého jazyka může oběma, jak Slovanům tak ne-Slovanům, pomoci pasivně rozumět ostatním slovanským řečem.
- Novoslověnština pokračuje v tradici staroslověnštiny, která byla prvním psaným slovanským jazykem. Staroslověnština byla v 9. století uměle vyvinuta dvěma věrozvěsty z Byzancie svatými Cyrilem a Metodějem z tehdy existujících dialektů, nasledně byla do něj přeložena Bible a další církevní i právní texty, jejichž účelem bylo civilizovat slovanské obyvatelstvo Velké Moravy a později dalších slovnaských zemí. V mnoha slovanských zemích používají pravoslavní i katolíci dodnes staroslověnštinu v podobě tzv. církevní slovanštiny. Novoslověnština je modernější a jednodušší řeč než staroslověnština, ale pořád dostatečně staroslověnštině podobná, protože je studií, jak by dnes staroslověnština vypadala, kdyby se mohla rozvíjet a modernizovat spolu s vývojem národních slovanských jazyků.
- zde je naše prodejna, kde si můžete koupit učebnici
- zde je internetová učebnice novoslověnštiny
- zde je zdarma ke stažení kniha MERUNKA, V. (2014) Neoslavonic Zonal Constructed Language, ISBN 978-80-7453-291-7
- zde jsou mezislovansky psané internetové noviny IZVIESTIJA.info
Memorandum projekta INTERSLAVIC
(verzija v latinici)
VOVEDENIJE
Slověnski jezyky sut grupa sebě relativno razumivih jezykov. Znaniju jednogo Slověnskogo jezyka jest mnogaždy najmenše dostatečno domysliti grube razuměnje smysla textov v drugih Slověnskih jezykah. Tutoj fakt v tečenju věkov inspirovaše lingvisty i druge ljudi tvoriti univerzalny Slověnsky jezyk, iže by byl razumivy vsim Slověnom, pričitajuč prěhvalny Staroslověnsky crkveny jezyk i takože desetice drugih projektov ot 16-ego věka daleje. Vsi tuti projekty sut zajedno postavěni na prědpoloženji, že Slověnski jezyky sut sebě dostatečno podobni do možnogo dělanja takogo jezyka.
SLOVIO
Gospodin Mark Hučko běše jedin iz prvih, kto postignuše digitalnu eru. On sotvoriše svoje Slovio v 1999 na blizko podobnih principah kako Esperanto, no otlišeno ot Esperanta s slověnskimi korenami slov. Iznačala běše jego projekt prijaty na Internetu s dehověnjem, no potom je interes v njego izčeznul. Jedin iz priznačnih nedostatkov jezyka Slovio jest umětny charakter jego gramatiky. Slověnsky slovnik jest koristjeny samo v korěnah slov, no suffixy i mnogo drugih grammatičnih elementov sut byli izbrani iz Esperanta ili Englijskego ili sut byli autorom umětno prědloženi. Neslověnom tutoj jezyk može služiti kako variant Esperanta s prinosom častečnogo razuměnija ot Slověnov, no Slověni tutoj vsej koncept čujut neprirodnim i někogda směšnim. V razrěšenji Slovio nikogda prijate ne bylo, i nyně jest praktično izčeznulo iz sceny.
MEDŽUSLOVĚNSKY PROJEKT
Bolša čast projektov iz prošlogo ili sučnogo vremene je izbralo sebě prirodnějši pristup, iže se dnes je izvršil do dvěh otnošeno rabotajučih sobornih projektov: Novoslověnski i Slovianski. Oba dva učestijut podobnu prirodnu grammatiku, i imajut zajedno jedin slovnik i jedno narěčenje: Popisati univerzalny Slověnsky jezyk, jemuže by vsi Slověni razuměli bez nikakogo predhodnogo učenja i jegože by koristili samo poslě někakogo minimalnogo učenja. Toj medžuslověnsky jezyk jest osnovany otlučajno na formah, iže izplno sustvujut v prostranstvu Slověnskih jezykov i jih umětnost jest promyšleno otklonjena: vsekaky slovny koren, grammatično zakončenije ili morfologičny element jest možno naiti v mnogih Slověnskih jezykah, idealno v vsih iz njih. Tuta strategija prědloženija nastavuje Medžuslověnsky jezyk do samoj srědiny živih Slověnskih jezykov.
Navyše, govorci možut udobno měšati slova ili druge elementy iz svojego rodnogo jezyka do Medžuslověnskogo, što jih dělaje vyše razumivimi drugim Slověnskim govorcam, i takože jim davaje možnost koristiti Medžuslověnski kako prěhodny instrument brzejšego i udobnějšego učenija drugogo Slověnskogo jezyka. S Medžuslověnskim jezykom se takože može dvigati koristjenjem svojstev iz jezykov specifično narěčenoj gruppy. Tuti procesy pridavanija vkusa sut nami nazyvani flavorizacija medžuslověnskogo jezyka.
Imajeme opyt, že govorci Slověnskih jezykov strmjut svoje počutje Medžuslověnskogo kako davnověkovy dialekt svojego prirodnogo jezyka, ili kako susedny jezyk blizko vezany k jih rodnomu jezyku. Često sut ljudi udiveni, kako mnogo možut Medžuslověnskomu razuměti. Naša strategija jest iztvoriti tutoj pridavny jezyk tako, že može byti prirodno priključeny do občiny govorimih Slověnskih jezykov, može popustiti medžuslověnsky dialog, prěnesenje znanija i kultury bez potrěby prěloženja informacije do mnogih narodnih jezykov.
Trěba jest znamenati, že Medžuslověnsky jezyk ne jest vezany na nijaku religiju ili političske dviženije. Ni ne jest ustaveny někogda izměniti někaky živy jezyk, ni byti univerzalnim vtorim jezykom vsih čred, no jest jemu toliko služiti priborom těm, iže hočut komunikirati s drugimi Slověnami, i těm, iže nadějajut sebě dobytje lučšego razuměnija Slověnskim jezykam.
SLOVIANSKI
Slovianski sodržaje elementy, iže sut najvyše zajedno v dnešnih živih Slověnskih jezykah. Grammatika jest osnovna, prosta i regularna. Radi maximalizacije razumivosti ot Slověnskih govorcev, vse slova i formy sut konsistentno osnovane na majoritnom razrěšenji. Po pričině jezyka do mnogih značenjej, on ne jest zaključena systema s pevnimi zakonami, ali flexibilne sobiranje jezyčnih priborov vkupě s mnogimi instrumentami strojenja slov. Projekt Slovianski takože obimaje Slovianto, vysoko oprostjenu experimentalnu formu Medžuslověnskogo, narěčeno imati ješte menšu urovenj složnosti ot Slovio no koristjuče toliko prirodne formy.
NOVOSLOVĚNSKI
Novoslověnski jest umětno razvity Staroslověnsky jezyk iz skorogo srědnogo věka do modernogo vremene. Na Novoslověnsky jezyk se može nazirati kako na oprostjenu grammatiku i slovnik vsih Slověnskih jezykov. Novoslověnsky obimaje elementy, iže ne sut vyše univerzalni (bolše čisel prošlogo i budučego vremene glagolov, dvojina, sučny pasivny participij, ...). Tuta malo vyšejša složnost imaje prědnost v tom, že prinašivaje lučše pasivno (to jest receptivno) razuměnje lokalnim jezykam. Obače tomu, gramatika Novoslověnskogo jezyka ne jest mnogo komplikirana; osnovny prěgled jest položeny toliko na dvěh stranicah.
KOOPERACIJA
Praktično, razlišenja medžu Slovianskim i Novoslověnskim sut minimalni. Slovianski jest osnovane na zajednostih živih slověnskih jezykov, ali po pričině utvrdjenja konzistencije, my nikogda ne beremo prosto iz živogo slověnskogo jezyka, no rekonstrirujemo iz njih proto-formy, ot njihže načinajemo. Iz vtoroj točki zrěnja, Novoslověnsky jezyk jest Staroslověnsky modernizirany črez prizmu modernih jezykov. Ne udivuje, že razrěšenije jest često identične. Slova, formy i konvencije iz jednogo dialekta možut byti udobno koristjeni v vtorom i povratno do takoj točki, že nikto nemože kazati někako razlišenje. Tuto jest potvrdjeno mnogimi člankami napisanimi do naših internetovih novin i internetovimi diskusijami medžu našeju kommunitoju.
Oba dva dialekta mnogo blizko kooperujut. Členi našego projekta pišut i čitajut v obojih jezyčnih formah, besedujut na rovnih internetovih forah i zajedno imajut rovny slovnik, internetove noviny i několiko drugih prostorov. Navyše, my jesme sebě izbrali priložno ime MEDŽUSLOVĚNSKI kako obče nazvanje za oba dva dialekta. Čajemo, že naši dva pristupy jedin drugomu prodlžajut inspiraciju i obogatjenje do budučego, i v tutem vremeni gluboko uživajemo našu kooperaciju: plody iz ocenivanija raboty jednogo ot drugogo, respektovanje različnih toček zrenja, prěmoženje ličnih ambičnostij, konstruktivnu kritiku i najbolje věrovanje, že našemu jedinakomu narečenji služimo najlučše, ako li rabotajemo zajedno.
OTMĚTANIJE
Nebrežno ot našego razlišenja my pravdivo ocenivajemo pioneersku rabotu gospodina Hučka i navěk pomnimo Slovio do Medžuslověnskoj občiny. Na žalkost, gospodin Hučko sebe polagaje exkluzivnim držitelem vsego Medžuslověnskogo koncepta. Druge projekty sut jim prisno nazyvajemi kako "plagirani klony ot Slovio" ili "nepotrěbni copy-cut jezyky".
Hočeme podčrtati, že naši projekty ne koristjut material iz Slovio. Vsi sorečnosti sut samo logičny rezultat našego projekta i projekta Slovio po pričině osnovanja na rovnih slověnskih iztočnikah. Po našem věrovanji nikto ne imaje moralno pravo byti imajučim slověnskogo slovnika, i medžuslověnskemu jezyku ne jest možno nikogda byti koristjeny kako kolesnica ličnoj ambicije ili finančnogo prinosa.
ZAKLJUČENIJE
Naš Medžuslověnsky team otlično znaje fakt, že jesme toliko na počatku, i jest prěd nami ješte mnogo raboty. Jest nam trěba praktizirati, strojiti bolše textov i drugogo materijala, i vsegda jest trěba nam dostavati povratny vez ot drugih. My, kolaborativni tvorci, dělajemo najbolše, čto myslimo, no mnogo dobro znajemo, že vsegda ne možemo prijati pravo razrešenje. Govorimi jezyky sut živi věči, i znajemo, že nijedin konstruirany jezyk (Esperanto, Interlingua) ili rekonstruirany moderny narodny jezyk (Slovacky, Jevrejsky, Indonezijsky) světa ne jest dnes koristimy v točno rovnoj formě, kako kogda je izprva byl publikirany. Zato prizyvajemo vsekakogo: lingvista, ne-lingvista, rodimogo govorca, ne-rodimogo govorca, pričestiti se k našim činam i rabotati s nami na tutom velikom dělu!
komunita INTERSLAVIC, September 2011
