NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY



slovanska unie

PŘIHLÁŠENÍ



Slavnostní otevření Centra slovanských kultur v Moskvě

20 prosince 2016 bylo v Moskvě v budově státní knihovny zahraniční literatury Margarety Rudomino (takto velká knihovna je u Moskvanů známá pod jménem Иностранка, plným jménem Всероссийская государственная библиотека иностранной литературы им. М. И. Рудомино) slavnostně otevřeno Centrum slovanských kultur. Centrum slavnostně otevřela paní Andreja Rihter, ředitelka mezinárodní organizace Fórum slovanských kultur se sídlem ve slovinské Ljubljani, spolu s generálním ředitelem knihovny panem Vadimem Dudou, náměstkyní ministra kultury Ruské federace paní Allou Manilovou, zvláštním zmocněncem prezidenta RF pro mezinárodní kulturní spolupráci panem Michailem Švydkojem, ředitelem odboru národní politiky a turizmu města Moskvy panem Vitalijem Sučkovem a dalšími vysokými ruskými představiteli za přítomnosti velvyslanců Bulharska, Česka, Černé Hory, Polska, Slovenska a Srbska v Ruské federaci.

Číst dál: Slavnostní otevření Centra slovanských kultur v Moskvě

Naučna beseda na temu antropologija budučnosti - jezyk i komunikacija

Zagreb, Hrvatska, srěda, 15-ogo Juna 2016. V ramkah cykla naučnih besed v knižnici grada Zagreb jesmo prezentovali projekt medžuslověnskogo pomočnogo jezyka. Besedu organizoval prof. dr. Emil Heršák iz Filosofskoj fakulty Univezity v Zagrebu, ktory na besedu prizval doc. Vojtěcha Merunku, Ph.D. iz Pragy i dva hrvatske experty iz Univerzity v Zagrebu: archeologa i etnologa prof. dr. Tomislava Pletenca i vedučego katedry kroatistiky prof. dr. Matea Žagara.

slovanska unie

Číst dál: Naučna beseda na temu antropologija budučnosti - jezyk i komunikacija

Západ se musí o Východě více učit

Premiér německé země Sasko a předseda Spolkové rady (Bundesrat, horní komora německého parlamentu) Stanisław Tillich chce usilovat o to, aby západní země lépe chápaly postoje zemí střední a východní Evropy. Západ totiž o způsobu uvažování a mentalitě Východu příliš mnoho neví, z čehož plyne řada nedorozumění: "Východní Němci se dokážou vcítit do Rusů, ale západní Němci jsou více svázáni se západní Evropou. Chci přispět k tomu, aby osmadvacet zemí Evropské unie ještě více srostlo. Proto Západ musí vědět o východní a střední Evropě mnohem více" ... uvedl Tillich.

Číst dál: Západ se musí o Východě více učit

Rusínsko-ruský slovník Igora Kerči

Od našich rusínských přátel jsme dostali zprávu o novém rusínsko-ruském slovníku. Jeho autor pan Igor Kerča (narozen 1943 v Horondě u Mukačeva) již v roce 2007 vydal rusko-rusínský slovník a nyní se připravuje k tisku jeho dvoudílný rusínsko-ruský slovník s počtem více než 56.000 slov. Pan Igor Kerča dostal za toto dílo a také za mnoholetou literární činnost a tlumočení ruské a světové klasiky do rusínštiny ocenění "Ruská cena" (rusínsky "Ruska premija").

Číst dál: Rusínsko-ruský slovník Igora Kerči

11. září - datum, které třikrát změnilo svět

Datum 11. září každému připomene sebevražedné útoky čtyřmi unesenými dopravními letadly, kterými islámští teroristé v roce 2001 z organizace Al-Qá'ida zaútočili na významné budovy v USA. Ale málokdo ví, že v 17. století na území Evropy proběhly ve stejný den 11. září dvě významné bitvy. První v roce 1683 u Vídně a druhá v roce 1697 u města Senta ve Vojvodině v severním Srbsku.

Číst dál: 11. září - datum, které třikrát změnilo svět

Jaké jsou rozdíly mezi Slovany?

Ruští vědci z ústavu všeobecné genetiky Ruské akademie věd vysvětlili, proč si jsou západní a východní Slované podobní, ale jižní se od nich liší. Výzkum, kterého se účastnili vědci z Velké Británie a konsorcium mezinárodního projektu Genographic, se zabýval analýzou DNA a také jazyky 8 tisíc respondentů z různých národů.

Číst dál: Jaké jsou rozdíly mezi Slovany?

PERPERIKON - Bulgarske Machu Picchu

slovanska unieJužno ot bulgarskogo univerzitnogo grada Stara Zagora v centru staroj Trakije i v vazhodnoj časti Rodopskih gor bliz grada Kărdžali leži mnogo interesna archeologična lokalita Perperikon. Jest to veliky komplex kamennih hramov i drugih budynkov postavenih na vysokoj skalě, že jest možno Perperikon nazyvati "Bulgarske Machu Picchu". (článek je napsaný v novoslověnštině)

Číst dál: PERPERIKON - Bulgarske Machu Picchu