Konstantin Filosof a 14. únor, památný den Slovanské unie
- Podrobnosti
- Kategorie: RŮZNÉ
- Zveřejněno: 13. 2. 2016 16:55
Konstantin (řecky Κωνσταντίνος) řečený Filosof, se narodil v roce 826 nebo 827 v řecké Soluni a zemřel 14. února 869 v Římě. Konstantin Filosof byl mladším bratrem Metoděje, prvního biskupa a arcibiskupa Slovanů. Oba bratři jsou ctěni jako apoštolové Slovanů a svatí patroni Moravy a jsou také spolu s Benediktem z Nursie (+547) prohlášeni za svaté patrony Evropy.
Konstantin Filosof byl jeden z nejvýznamnějších učenců 9. století. Působil jako teolog, filozof, jazykovědec, překladatel, hymnograf a diplomat. Vystudoval císařskou univerzitu v Konstantinopolu (Cařihrad, dnes Istanbul), kde také přednášel jako přední člen intelektuálního okruhu rektora této univerzity a cařihradského patriarchy Fotia, který byl jeho učitelem a osobním přítelem.
Konstantin Filosof sestavil slovanské písmo Hlaholici a spolu se svým bratrem Metodějem položili základ slovanské vzdělanosti a to nejen v oblasti církevní literatury, ale i právní. Hlaholice se dnes až na výjimky už nepoužívá, ale druhé slovanské písmo (pojmenované jako Cyrilice na Konstantinovu památku) kterým je upravená a doplněná řecká abeceda známá také jako Azbuka, se dodnes používá pro zápis poloviny dnešních slovanských jazyků (bulharština, srbština, makedonština, rusínština, ukrajinština, běloruština a ruština) a několika dalších jazyků Azie (např. mongolština, tatarština a kazaština).
Soluňští bratři vedli úspěšné byzantské diplomatické mise k arabským muslimům (do Samary severně od Bagdádu, 851) a k Chazarům (na Krym, 861-862). V roce 863 je císař Michael III. pověřil misí na Velkou Moravu, v rámci které v roce 868 odešli z Moravy do Benátek a dál do Říma kvůli potřebě vysvěcení nově vyučených slovanských kněží. V Římě dosáhli fenomenálního úspěchu schválení slovanského jazyka, písma a liturgie. Slovanský jazyk se díky tomu stal čtvrtým civilizovaným jazykem Evropy po řečtině, latině a hebrejštině. V Římě byl Konstantin Filosof natolik vyčerpán prací a chronickou nemocí, že vstoupil do tamního řeckého kláštera sv. Praxedy a přijal mnišské jméno Cyril (řecky: Κύριλλος = Kyrillos, staroslověnsky: Кѷриллъ = Kyrill). Tam po několika dnech zemřel pravděpodobně na tuberkulózu ve věku pouhých 42 let. Jeho hrob se nachází v kostele sv. Klimenta nedaleko římského Kolosea. Jeho bratr Metoděj byl v Římě vysvěcen na biskupa, dostal arcibiskupský titul a vrátil se na Moravu, přičemž jeho návrat zkomplikovalo dvouleté uvěznění od slovanské liturgii nepřátelského franckého kléru v klášteře v Ellwangenu v jižním Německu. Metoděj se ke konci svého života (zemřel na Moravě v roce 885) dočkal uznání také v Konstantinopoli, kam byl později jako slovanský arcibiskup pozván a přivítán se všemi poctami.
Konstantin Filosof je kromě obecně známých zásluh o slovanskou kulturu a vzdělanost také uznáván jako předchůdce dnešní moderní archeologie, protože na svoji dobu velmi pokrokovým způsobem založeným na analýze kronik v kombinaci se znalostmi z přírodních věd lokalizoval a objevil ostatky svatého Klimenta na mořském pobřeží na Krymu. Dalším méně známým údajem je, že Konstantin Filosof je mezinárodní organizací Language Creation Society (česky: Společnost pro tvorbu jazyků) uznáván jako autor jednoho z prvních a světově nejúspěšnějších umělých zonálních jazyků - staroslověnštiny, která se může svým kulturním významem směle měřit s největším lingvistickým dílem starověku - Sanskrtem.
Zde je článek o tradici hlaholice na chorvatském ostrově Krk:
http://slovane.org/index.php/ze-sveta/128-glagolica-krk
Zde je článek o hlaholské symbolice našeho spolku:
http://slovane.org/index.php/ruzne/155-slovanska-unie-symbolika
