slovanska unie

PŘIHLÁŠENÍ



Proč se Den vítězství slaví v některých zemích až 9. května a v jiných zemích již 8. května?

Nacistické Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci již 7. května 1945 v Remeši ve Francii. Za Německo ji podepsal vrchní velitel generál Jodl, za Sovětský Svaz generál Susloparov, za západní spojence generál Smith a jako svědek ještě francouzský generál Sevez. V textu bylo dohodnuto, že německé ozbrojené síly ukončí svoji bojovou činnost do 8. května 23:01 středoevropského času, zůstanou na svých pozicích a nebudou ničit bojovou techniku.

Časový údaj 8. května 1945 23:01 středoevropského času je totožný s časovým údajem 9. květnem 1945 v 01:01 hodin tehdejšího moskevského časového pásma. To znamená, že ve stejnou chvíli bylo v Praze, Berlíně, Paříži, Římě, ... stále ještě 8. května hodinu před půlnocí a současně v Moskvě už byla hodina po půlnoci na 9. května. Den vítězství se slaví v obou květnových dnech, protože to způsobují různá časová pásma na planetě Zemi, která se točí směrem od západu k východu.

Bohužel je třeba připomenout, že boje s německými ozbrojenými silami probíhaly ještě několik dní po stanovené kapitulaci. Praha byla osvobozená Rudou armádou až 9. května v ranních hodinách středoevropského času a poslední výstřely druhé světové války v Evropě padly v Čechách u městečka Milín a osady Slivice během 11. a 12. května 1945. Tato poslední větší bitva v Evropě je známá také jako bitva u Slivice a odehrála se asi 6 km jihovýchodně od Příbrami. Do bojů proti asi šesti tisícům německých vojáků z jednotek SS a Wehrmachtu se zapojili čeští vlastenci a partyzáni spolu se sovětskými vojáky tří ukrajinských frontů a americkými vojáky z jednotky XII. sboru.


památník poslední bitvy II. sv. války v Evropě

Německo sice 7. května 1945 podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci s platností od 8. května 23:01 hodin středoevropského času, to ale neznamenalo, že všichni příslušníci Wehrmachtu a zbraní SS odevzdali své zbraně. Týkalo se to především části německé armádní skupiny Střed umístěné ve středních Čechách. Většina jejích jednotek padla do zajetí těsně po kapitulaci východně od Prahy, nicméně ještě před tím jim velitel skupiny polní maršál Schörner dal rozkaz, aby se probily na západ do amerického zajetí.

Druhá světová válka mimo Evropu skončila ještě později až porážkou Japonska, kde se bojů s Japonskem kromě americké účastnila také Rudá armáda. Japonský císař Hirohito oznámil kapitulaci 15. srpna 1945 po atomovém bombardování Hirošimy a Nagasaki, ale kapitulace byla oficiálně podepsána až 2. září 1945.

V Rusku se vedle názvu II. světová válka velmi často používá název Velká vlastenecká válka. Velká vlastenecká válka začala přepadením Sovětského svazu Německem dne 22. června 1941 a skončila porážkou Německa v květnu 1945. Druhá světová válka začala o dva roky dříve 1. září 1939 přepadením Polska. Do období Velké vlastenecké války se také nepočítají sovětsko-japonské boje na Dálném východě v létě 1945 po porážce Německa.

Dokument kapitulace nacistického Německa
(kliknutím zde si obrázek zvětšíte)

slovanska unie